Tatry – Žabák

Tak jsem se s dětmi vydal na naše první společné vícedélkové lezení. Berťasovo vlastně úplně první horské. Nepočítám do toho alpské ferraty 🙂
Naším plánem je vlézt Žabího koně. Mám ho již nalezeného, tak snad nás tam nic nepřekvapí.
Jako zázemí volím 2 noci již osvědčenou Chatu pod Rysmy.

Hned při příjezdu do Tater nás čeká překvapení. Mezi Mengusovcem a Štolou nám před autem přebíhá medvěd. No, spíš medvědí teenager, ale i tak jsme všichni nadšení.
přijíždíme na naše klasické parkoviště/nocoviště do Vyšných Hágů. Děcka klasicky spí v autě, já uléhám vedle na zem. V noci erotický sen? Něco mě šahá na stehno. Nedá mi to, otevřu oko a ona to liška.
Ráno přejíždíme místním vláčkem na Popradské pleso a přes symbolický hřbitov obětí Tater a Popradské pleso pomalu začneme stoupat směr Rysy
Cesta nahoru je krásná. Je teplo probíhá zde právě opožděné jaro, tak si užíváme plnými doušky jak přírody tak vody z bystřin Pod chatou je ještě hromadu sněhu, v dolině pod Váhou z tajícího sněhu padá vodopád, využiji toho a dám si tam po příchodu na chatu sprchu 🙂

Děcka jsou trošku zklamané, že slibovaný nejhezčí záchod v Evropě není namalovaný. Někdo ho přetřel na bílo.
Zbytek dne se jen tak poflakujeme kolem chaty, užíváme si sluníčka a pohody.

Ráno nijak nespěcháme, v poklidu sestupujeme k Žabím plesům. Potkáváme Viktora s vynáškou. Poprosím ho o foto s děckama – prý se nerad při vynášce fotí. Jestli se vrátíme na chatu, tak pak rád. Přes sněhové pole pak stoupáme pod Žabáka.
Je až neskutečné, že nikdo na Žabákovi není. Navazujeme se a lezeme první 3 dálky do sedýlka ke slanění. Tam nás doženou dva borci ze Zlína. Cca 50a 70 let. Chci je pustit před nás, ať je nezdržujeme, ale prý nikam nespěchají, tak mi aspoň mrknout na štandech na děcka, když by nastal problém. Super.

Počasí slunečné, až moc. Totálně jsem si spálil krk 🙂
Lezení proběhlo hladce. Plotna na pohodu, Nejtěžší pasáž taky v klidu, tak se kocháme výhledy na všechny strany. Nahoře zápis do vrcholovky, stěnou se nám podaří slanit až k úpatí dojedem až na sněhové plotny.

Odpoledne dojdeme na chatu kde hned přihlásí Viktor. Horolezci přišli. Vylezli? Tak děckám za odměnu jako pozornost donese puding, nastříká jim tam šlehačku, pokecáme. Neskutečná pohoda.

Čeká nás ještě jedno překvapení. Zatím co my jsme lezli, dvě slečny stihly namalovat záchod. Tím se jasně stal the best of WC on the World 🙂

jen se mi už nepodařilo přesvědčit děcka, že si vyjdeme na Rysy na západ slunce. Já si tedy vstanu aspoň ráno na východ

Po dvou báječných večerch na chatě dáváme bágly na záda a scházíme dolů.
batohy necháváme u rozcestí při Žabím potoku a nalehko jdeme na Velké Hincovo pleso.
Při výstupu už děcka trošku protestují, přeci jen je vedro chození na Fatře, teď tady už se na nich podepsalo, ale i tak je všude krása. Všechno kvete, mám z toho až orgasmus 🙂