do práce přes Červenou horu
Tak na středu ukazovali krásně. Už úterní večer se vyjasnil, proto jsem zalehl brzy, nastavil budík na 4:00 ráno sedl do auty a vyrazil na Červenohorské sedlo
V 6:00 jsem se nazul do lyží a začal stoupat směr Vřesová studánka a Červená hora.
Chvilku jsem šel za svitu čelovky, ale pak jsem si uvědomi,l že měsíc svítí jak blázen, čelovku tedy vypl a šel při měsíčku dál.
Od Bílého sloup jsem to vzal přímo na Červenou horu. Vylezu nahoru, oblákám se, chystám foťák…
Jak na sviňu z Jeseníku vystoupá oblačnost. Vypadá to, že z východu nic nebude.
Ale naštěstí oblačnost zase mírně klesne, takže jsem nad mraky, které se drží nad Jeseníkem a z nichž vystupuje Praděd.
Vypadá to na ideální podmínky. Jasná obloha nade mnou, mraky pode mnou z nich lezou vrcholky hor, no co víc si přát.
Obzor kolem Pradědu se začíná barvit fotím jak východní stranu, tak tu západní.
Nastává nejhezčí chvilka na zimních horách.
Slunce pomalu vyhází, sníh začíná hořet. Prožívám orgasmus, fotím….
Nastala chvíle kdy víc z východu nevytřískám, balím foťák, sundávám pásy z lyží a sjíždím prašanem z Červené hory k Bílému sloupu. Krása. Dá se jet už volným terénem.
Dojíždím pak „magistrálou“ a cvičnou louko na Sedlo, skočím do auta hurá do práce. 🙂
Více fotek na zoneramě