Pragliding

Tak se dceři splnil sen, letět

Tento sen se ji zrodil v hlavě, když jsme byli na Hohe Wandu a viděli na obloze kroužit nespočet křídel.
Začal jsem tedy po návratu zjišťovat možnosti. Kamarád, který létá, mi doporučil společnost El Speedo.
V říjnu tedy dcera dostalo konzervu – instantní adrenalin, který obsahoval poukaz na termický let a tričko.


Opět jsem dal na kamaráda, který nám doporučil pro let Beskydy, kde je lepší termika než u nás v Jeseníkách. Je sice pravda že Dolní Moravu máme za bukem, ale když říkají Beskydy, tak Beskydy.

Díky počasí, Covidu se na let dostalo až teď. V pondělí zavolal pilot z El Speeda –  ve středu slibují dobrý vítr, můžete přijet? Místo – Javorový v Beskydech

Tak jsme tedy jeli.
Po půl roce váhání se s námi vydal i syn, který postupně změnil svůj postoj z nevím, asi ne, na asi ano.

Piloti Aleš a Honza sympaťáci, naskákali jsme tedy dole pod kopcem do auta a hurá na Vrchol Javorový.
Tam už postávalo a posedávalo vícero lidí.
Moje představa, že vyjedeme nahoru – děcka se nasoukají do postrojů, krátká instruktáž skok a let, byla naprosto mylná.


Čekání na startu, je pomyslná psychologická válka nervů pilotů. Čeká se na dobrý vítr. Nikdo nechce letět první. Každý čeká, že poletí ten druhý, podívám se, kam ho to nese, jak rychle nejde stoupák, který ho vynese do výšin.

Skáče první. Sice vzlétne hned napoprvé, boční vítr ho ale nese na stromy kterým se vyhne, ale nedaří se mu nalézt potřebný stoupající větrný proud a tak se pomalu podél kopce jen snáší dolů.

Čekáme dál. Berťas se již značně nudí. Já mám ale instruktáž do tajů létání, takže mě čas příjemně ubíhá.
Asi po hodině se Radek s Barťasem rozhodne ke stratu. Boční poryv větru jim ovšem strhne padák k zemi.
Přichází další čekání. Berťova tvář již nevěští nic dobrého, ale snaží se na sobě nic nedat znáta a až neskutečně trpělivě čeká. Nuda a neúspěšný start se ovšem nesmlouvavě vepisují do jeho tváře 🙂


Asi po další půl hodině se odhodlá další. Tomu se vzlétnout nepodaří, ale hned tomu dalšímu ano. Rychle nalézá stoupající proud, který ho vynáší víš a víš. Teď už to bylo jak ne běžícím pásu.
Radimovi se druhý strat opět nedaří – pomalí běh, křídlo je předběhlo. Následuje ale okamžitě další pokus a ten už je na výbornou. Okamžitě nacházejí stoupák a v krásných spirálách nabírají výšku.
Toňa s Honzou mají úspěšný start hned napoprvé. Trošku působí komicky, jak Toňa běží i když už má nohy ve vzduchu, ale pohled ze země na křídlo které nabírá víšku je krásný.


Chvilku sleduji jak obě křídla ve spirálách stoupají, mám radost že čekání se změnilo v krásný let.
Sedám pak do Alešova auta a jedu dolů, na místo přistání. Myslel jsem, že již na mě budou čekat, ale byl jsem dole dřív.
Berťu s Alešem boční vítr zanesl o pár desítek metrů bokem, ale Honza s Toňou již přistáli na správné místo.
Na všech je vidět radost z letu.
Sdělíme si pár zážitků, společné focení s piloty, Aleš s Honzou jdou pro další klienty a my plni zážitků se vydáváme na cestu domů

Jsem vděčný Heřmanovi za dobrý tip, neskutečná poklona pilotům, že let nebrou jako masovou komerci – letím, čas jsou peníze, dole čeká další kus.
I když pro Berťu bylo čekání dlouhé, vyplatilo se. Takže pánové, děkuji 🙂

Více fotek na na zoneramě a snad brzy i videa z letů 🙂

Jeden komentář

Zanech komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.