na Praděd a ještě kousek dál

Z pondělí na úterý předpovídali nebe bez mráčků, plán byl tedy jít „přespat“ na hřebe a udělat pokus o nafocení hvězdné oblohy.
Jenže pracovní povinnosti plán tak trochu zhatily.
Tak tedy z úterý na středu. I když jasně říkali v podvečer se obloha zatáhne, nevěřil jsem, nabalil batoh, pro zrychlení přesunu hodil do auta kolo a po práci vyrazil na Červenohorské sedlo.
Nestavil jsem se na pokec ani na horské, vyměnil auto za kolo, hodil batoh s plnou polní na záda a hurá směr Ovčárna. Zde jsem měl v plánu kolo schovat a vyjít kolem Petráků na Vysokou Holi. Zkontrolovat co kvete v Kotli, pak v klidu doladit místo na noční focení.
Jenže. Předpověď nekecala. Stahovaly se mraky, bylo mi jasné že z noční oblohy nic vidět nepůjde, tak vytěžím aspoň něco z toho, co se právě nabízelo.

Ač přímo na Praděd chodím nerad, využil jsem toho, že v tomto pozdně odpoledním čase v úterý žádné davy nahoru neproudily, vyjel jsem na kole nahoru a cvakl pár fotek.


Pak sjezd k Ovčárně, schovat kolo a kolem Petráků nahoru na Vysokou holi


Vzhledem k tomu, že obloha se zatahovala čím dál víc, nevypadalo to ani na zajímavý západ slunce, šel jsem tedy zkontrolovat co kde roste 🙂
Ač dole začíná léto, zde se příroda teprve probouzí. Rostou blatouchy, Sasanky Narcisokvěté, tráva se vzpamatovává z návalu sněhu. Snad letos stihnu nahoře hořce 🙂


V 19:45 jsem se definitivně rozhodl přespání odpískat, sešel dolů ke kolu a v 21:15 již sedal do auta a jel vyměnit karimatku se spacák za postel a peřinu.

Aspoň jsem se ubezpečil, že zamýšlené místo pro noční focení bude vyhovovat. Teď jen vyčkat na jasnou noc, ideálně bez měsíce, a věřit, že mi to nějaká nepředloženost nezkazí 🙂


více fotek na Zoneramě

Poznámka k Vysoké holi.

Vysoká hole je svojí výškou 1464 metrů druhou nejvyšší horou na Moravě. Ještě v 18 století byla považována za nejvyšší. 🙂
Je součástí Národní Přírodní Rezervace Praděd, která je svojí rozhlohou největší v České republice.
Roste zde řada druhů rostlin, které jinde na světě nenajdete 🙂
více o významu této unikátní lokality na stránkách CHKO

Vysoká hole nebyla zajímavá svojí náhorní planinou jen pro místní pastevce, ale i jako vojenský strategický bod.
Roku 1866 Vysokou holi obsadili rakouští dělostřelci kteří čekali na Prušáky.
Za první republiky si ji za svůj cíl vybralo československé dělostřelectvo které se zde učilo bránit nový stát. A tak z oblasti na Karlovem obstřelovali svahy. Jámy po dělostřeleckých granátech jsou patrné ještě dnes
A aby toho nebylo málo, náhorní plošinu využila i Luftwafe pro vojenské letiště a radarovou základnu. Torza tohoto počinu jsou patrné na místě dodnes

základy německého radaru na Vysoké holi

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *